Do jiného světa / To Another World (2013)

 

Autoři projektu: Květa Tůmová a Lukáš Houdek

 

instalace 123 fotografií

 

První skupiny dnešních rokycanských Romů se ve městě objevily v roce 1946. Jednalo se zejména o rody Miků, Giňů a jim spřízněných rodin, které odešly z válkou zdecimovaného východoslovenského venkova do Čech za prací. Rodinám bylo zpočátku přidělováno ubytování ve dvou místech, v takzvaném lágru při kovohutích a v cihelně. Začátkem padesátých let pak po zrušení těchto ubytoven byly rodinám poskytnuty byty ve vagónové kolonii nebo ve starších domech ve městě. Rodiny často hned po příchodu zažívaly kulturní šok, zejména s první výplatou, která začala radikálně měnit jejich ekonomickou situaci k lepšímu. „To bylo, jako kdybychom přišli do jiného světa,“ vzpomíná jedna z pamětnic.

Pamětníci také dodnes popisují velmi vřelé vztahy s neromskými obyvateli, kteří si byli úlohy Romů v těžkém průmyslu a obnově poválečného státu vědomi. Rokycany se tak na dlouhou dobu staly symbolem příkladného soužití Romů s Neromy. Současně byly i přes asimilační snahy komunistického režimu kolébkou romského etnoemancipačního hnutí. Byly to právě rody Giňu a Miků, které daly vzniknout slavné kapele Rytmus 84, ženskému souboru Amare Neni nebo později skupině Kale. Z Rokycan pochází také celá řada romských vysokoškoláků a národních buditelů, jako například spisovatelé Andrej Giňa nebo Ilona Ferková. 

Projekt „Do jiného světa“ je kolekcí více než stovky fotografií z rodinných alb rokycanských Romů, které zaznamenávají jak situace z jejich každodenního života napříč několika dekádami minulého století, tak důležité okamžiky československého romského etnoemancipačního hnutí. Každá z fotografií je opatřena časovým údajem, který je i přes svou přesnost orientační. Jelikož se i naše paměť v čase proměňuje, mění se i pohled a vzpomínky pamětníků na fotografované osoby a situace. Projekt je tak spíše než vyprávěním skutečného příběhu o rokycanských Romech odrazem jejich představ a interpretace zaznamenaných událostí.   

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

In eine andere Welt (2013)

 

Autoren: Květa Tomášová & Lukáš Houdek

 

Die ersten Gruppen von Roma, die heute in der Stadt Rokycany inWestböhmen leben, ließen sich 1946 dort nieder. Es handelte sichvor allem um die Großfamilien Mika und Giňa, die auf der Suchenach Arbeit aus den kriegsbedingt verarmten ländlichen Gebietender Ostslowakeinach Tschechien kamen. Die Familien wurdenzunächst im sogenannten Lager beim Metallhüttenwerk und in derZiegelei untergebracht. Im Zuge der Auflösung dieser UnterkünfteAnfang der 1950er Jahre wurden den Familien Wohnungen in derWagonkolonie und in älteren Häusern in der Innenstadt zurVerfügung gestellt. Die Neuankömmlinge erlebten oft gleich nachder Ankunft einen Kulturschock, insbesondere im Zusammenhangmit ihren ersten Löhnen, durch die sich ihre wirtschaftliche Lageenorm verbesserte. „Es war, als würden wir in eine andere Weltkommen“, beschreibt eine der Zeitzeuginnen.

Die Zeitzeugen erinnern sich auch heute noch an die sehr warmherzigen Beziehungen mit den einheimischen Nicht- Roma, die sich der Rolle der Roma für die Schwerindustrie und für die Erneuerung der Nachkriegstschechoslowakei bewusst waren. Rokycany wurde dadurch für lange Zeit Symbol eines beispielhaften Zusammenlebens von Roma und Nicht-Roma. Gleichzeitig wurde die Stadt – trotz der Assimilationsbemühungen seitens des kommunistischen Regimes – Wiege der ethno emanzipatorischen Bewegung. Es waren gerade die Familien Giňa und Mika, die die berühmte Band Rytmus 84, den Frauenchor Amara Neni und später die Band Kale ins Leben riefen. Aus Rokycany stammt auch eine Reihe von Roma-Intellektuellen und Emanzipationsaktivisten, wie zum Beispiel die Schriftsteller Andrej Giňa und Ilona Ferková.

Das Projekt „In eine andere Welt“ ist eine Sammlung von über hundert Fotografien aus Familienalben von Roma aus Rokycany, auf denen sowohl Alltagssituationen quer durch die Jahrzehnte des letzten Jahrhunderts, als auch wichtige Momente der tschechoslowakischen ethno-emanzipatorischen Roma-Bewegung abgebildet sind. Jedes Bild ist zeitlich zugeordnet, es handelt sich allerdings – trotz der Genauigkeit der Angaben – eher um eine Orientierungshilfe. Da sich Erinnerung mit der Zeit verändert, änderte sich auch die Sichtweise der Zeitzeugen auf die abgebildeten Personen und Situationen. Das Projekt stellt daher eher eine Reflektion der festgehaltenen Ereignisse mit ihrer jeweiligen Interpretation dar, als eine Schilderung der tatsächlichen Geschichte der Roma aus Rokycany.