Autoportrét / Selfportrait 

mixed media, 2020

S Frankiem jsem se poznal na netu. Bylo mi něco přes dvacet. Žil v Miláně, pocházel z vlivné čínské rodin, před jejímž tlakem do Evropy utekl. Po několika vyměněných zprávách mi napsal, že by mě chtěl poznat. Jestli mám nadcházející víkend čas. Pak mi, jen tak, přišla elektronická letenka. A já za ním po chvíli přemýšlení za pár dnů skutečně odletěl.

Na hlavním náměstí v Miláně mě vyzvedl pohledný vysoký muž v dlouhém černém kabátu. Odvedl mě do svého mezonetového bytu přímo na Piazze del Duomo. Povídali jsme si a on po pár hodinách řekl, že mě miluje. Přišlo mi to zvláštní, ale neřekl jsem nic. Nic jsem k němu necítil. 

Frenkie se pohyboval ve vysokých kruzích, běžně za všechny platil, zval místní modely a modelky do nejdražších restaurací, dával jim drahé dárky. „Nakonec jsem ale strašně osamělý, příjde mi, že mě nemají doopravdy rádi,” řekl mi pak smutně jeden večer ve svém bytě. Bylo mi ho líto.

Když jsme pak šli spát, chtěl sex. Odmítl jsem. Chvíli mě přemlouval a pak mi chytil ruce, abych se nemohl bránit. Po chvíli jsem se se přetahovat přestal. Nechtěl jsem mít na rukou modřiny. A tak jsem se podvolil. – Když bylo po všem, dělal, jako by nic. Řekl, že mě miluje. Zase. A já věděl, že to musím vydržet až do svého odjezdu. Neměl jsem kam jinam jít.

Ráno odněkud vytáhl černý kožený kabát značky Kenzo. Prodával se za víc jak třicet tisíc. Byl fungl nový. Řekl, že mi ho chce darovat, protože mi bude slušet. A že vyrazíme na nákupy a nakoupí mi něco na sebe. Já razantně odmítl. Minimálně na tom kabátu však trval. A tak jsem ho nakonec přibalil do svého kufru a další den s ním odletěl zpět do Česka. 

 

S Frankiem jsem se už nikdy neviděl.

 

Kabát mi od té doby visí ve skříni. Na sobě jsem ho měl jen párkrát. Sluší mi. Vždycky mi ale připomíná, za jakou cenu ho mám. Občas si ho obléknu, když venku mrzne a já chci vypadat dobře. Nebo si ho vezmu jakoby schválně. Abych si dokázal, že jsem v pohodě. Protože tehdy jsem v pohodě nebyl. Když mě v něm pak lidé chválí, je mi zvláštně. 

Autoportrét byl vytvořen pro mezinárodní trienále portrétu, Liptovská galéria P. M. Bohúňa, Liptovský Mikuláš (SK)