Ritika

 

série fotografií a videosekvencí z let 2012 a 2014 / seriesof photographs and videosequences from 2012 and 2014

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Jmenuju se Ritika, ale narodila jsem se jako Radžu. Je mi jednadvacet let a jsem z tradiční sikhský rodiny. Mam jenom dvě starší sestry, takže jsem jedinej syn. To, že nejsem jako ostatní, jsem si uvědomila už asi v pěti letech. Hrála jsem si hlavně s holkama a našim se to nelíbilo. A tak mě strašili, že jestli se tak budu chovat dál a budu si oblíkat holčičí hadříky, odnesou si mě hidžry. Byla jsem sama ze sebe zmatená, nevěděla jsem, kdo jsem. A spolužáci na střední mi nadávali, protože jsem musela podle tradice nosit turban a plnovous, ale já se bouřila a natírala si na sebe tuny bílýho make-upu a do očí si cpala barevný čočky. Vypadala jsem fakt šíleně! Jo, křičeli na mě, že jsem halwa nebo čhavel. To jsou takový naše dobrý nadávky. A tak jsem si prostě jednou řekla, že dam svojí přirozenosti volnej průchod a stanu se hidžrou, ať se děje cokoliv. Sundala jsem turban, zkrátila si svoje nikdy nestříhaný vlasy a oholila si fousy.

Začala jsem pracovat v jedný neziskovce jako teréňák. Mam tam za úkol vyhledávat prostitutky z různých skupin hidžer a kótí v západním Dillí. Přes den je to skvělý. Jakmile dorazim do kanclu, první věc, kterou udělam, je, že si nasadim náušnice, namaluju se a dam se pěkně do pořádku. Pak když večer jedu k našim, zastavim někde u silnice, make-up setřu, schovam vlasy do kšiltovky a hraju, že jsem jejich hodnej synek Radžu.

Vlastně jsem to s nima ani nechtěla dál řešit, ale rodinný známý k nám jednou přišli a vykecali jim, že mě viděli v holčičích šatech a obklopenou hidžrama. A to byl konec! Vyhodili mě z domova, a přestože mi zase dovolili se vrátit, opakuje se to pořád dokola.

Jsem fakt ráda, že mam tuhle práci, ale peníze, co tu vydělam, mi nestačí. Musim proto čas od času chodit i já sama šlapat, abych uživila sebe i svojí rodinu. Jsem přece jejich jedinej syn, je to moje povinnost. A tak skoro denně riskuju, že mě policajti zmlátí, až budu postávat u silnice a lákat zákazníky, nebo že mi budou vyhrožovat zatčením, pokud se od nich nenecham přefiknout. Je to hodně riskantní. Ale musim se s nima ňák vypořádat.

Když jste hidžra, všichni na vás pořád čuměj. A někdy je mi z toho fakt nanic. I když maj hidžry docela respekt a lidi z nich maj strach, najde se dost blbců, který vám budou nadávat, nebo vám rovnou rozbijou hubu. Už jsem si na to, že přitahuju pohledy lidí, zvykla, ale jsou prostě dny, kdy se s tim člověk srovnává trochu hůř.

Nejvíc mě děsí samota. Mam sice svojí guru a kámošky, ale kluka, kterej by to se mnou myslel upřímně, asi těžko najdu. Kdo by se zamiloval do hidžry, že jo? Všichni to jsou jenom šmejdi, který vám to chtěj udělat, odhodit vás na chodník a jít dál. A pokud s váma zůstanou, tak jenom pro prachy. Ale já fejk fakt nepotřebuju!

 

*****

 

My name is Ritika, but I was born as Raju. I am twenty years old and I come from a traditional Sikh family. I have two older sisters only, so I was the only son. I realized the fact that I'm not like the others, when I was about five years old. I played mainly with girls and my parents did not like it at all. I was scared that if I act so on and I'll dress girly cloths, Hijras will kidnap me, as my parents kept telling me.

I was confused of myself and did not know who I was. My classmates at high school bullied me. According to tradition I was obliged to wear a turban and a beard, but I rebelled and put on a ton of a white makeup on my face and eye color lens in my eyes. I looked really crazy! Yeah, they shouted at me that I was halwa or chavela. So one day I just told myself that I will let my personality be and become Hijra, no matter what happens. I took off my turban, shortened my hair and shaved my beard.
I started to work as an outreach worker in one NGO. My task is to search for different groups of prostitutes, Hijras and Kothis, in West Delhi. During the day it's great. Once I am in my office, the first thing I do is that I put earrings on, apply makeup and put myself in order. Then, when I go back to my parent’s home in the evening, I stop somewhere near the road, wipe my fancy make-up off and hide my hair in the baseball cap. And I pretend to be their nice son Raju.

Actually, I did not want to continue to solve my issues with my family, but once my parent’s friends told my them that they saw me in girlish dress and surrounded by Hijras. And that was the end! They kicked me out of home, and even though they allowed me to come back again, it is repeating over and over.

I'm really glad I have this job, but the money I earn here, is not enough. Therefore, time to time, I have to do the sex work to sustain myself and my family. As I'm the only son of my parents, it's my duty. So almost every day I have to risk that the cops will beat me when I stand by the road and attract customers, or that they will threaten me with arrest if I will not fuck them for free. It's very risky, but I have no choice. I have to deal with it.

When you are Hijra, everybody is staring at you. All the time! And sometimes it makes me feel really sick. Although Hijras have kind of respect and people are afraid of them, there will always be enough idiots who will swear to you, or would just smash up. I got used to this attention and harassments, but there are just days when one deals with that little bit worse.

Loneliness is the thing that scares me the most. Even though I have a guru and sisters, I do not have a boy, who would be honest to me. And I will hardly find him. Who would fell in love with Hijra, right? All these guys are just scums that want to fuck you and throw you on the sidewalk and move on. And if they remain with you, it is just for the money. But I really do not need fake!